Chráněné létající myši

Netopýry viděl za vlahých letních podvečerů poletovat nad zahradou, řekou či rybníkem pravděpodobně již každý. U většiny lidí ovšem pohled na tohoto vzácného savce nevyvolá libý pocit. Tolik pověr a předsudků se snad k žádnému jinému zvířeti neváže. Netopýři představují ztělesněné zlo a je třeba je hubit kdykoliv a kdekoliv a také se úzkostlivě vyhýbat jakémukoliv kontaktu s nimi. Jsme dokonale ovlivněni pověrami, že „se nám zamotá do vlasů“ nebo že „je to posel ze záhrobí“ atd. A přitom se tyto pověry zakládají na stejně „racionálním“ základě, jako např. existence čarodějnic a čertů - do vlasů se nám netopýr zamotat nemůže, protože disponuje dokonalou prostorovou orientací (i v nejtemnější noci).

Téměř nic z toho, co se o nich traduje, není pravda. Naopak. Netopýři patří k vzácným, užitečným a také ohroženým savcům, o jejichž životě a výskytu toho víme stále málo. Právě proto se začali odborníci touto skupinou živočichů v posledních letech intenzivně zabývat.

Z území naší republiky je udáván výskyt 22 druhů této skupiny a velká část tohoto druhového bohatství patří k ohroženým organismům. Jedná se přitom o živočichy, kteří svým životem nezpůsobují hospodářské škody a pokud bychom použili dnes již poněkud překonané dělení zvířat na škodlivá a užitečná, mohli bychom je, vzhledem k jejich hmyzožravosti, zařadit mezi živočichy jednoznačně užitečné. Většina našich netopýrů rodí ročně jen jedno mládě, jejich populace se tudíž velice pomalu zotavují z nejrůznějších negativních zásahů. Z těchto a mnoha dalších důvodů je jim poskytována zákonná ochrana, která však vzhledem k zvláštnímu způsobu života a různým předsudkům, jež se k těmto zvířatům vztahují, není vždy dodržena. Při pochopení jistých zásad však mohou lidé a netopýři velice dobře koexistovat ke spokojenosti obou stran.

V průběhu roku

Aktivita je v průběhu roku různá. Po přezimování netopýři podnikají tzv. jarní přelety. V tomto období nejsou nijak výrazně zranitelní a běžný občan se s nimi setká výjimečně na půdě, ve sklepech či za otevřenými okenicemi. Netopýr obvykle po nějakém čase sám odlétne. Stačí tedy jen zabezpečit jeho volný odlet. Pokud nám jeho přítomnost vadí, v době aktivity mimo úkryt zamezíme jeho návratu (např. důkladným uzavřením oken, instalací pletiva apod.).

Od konce dubna do poloviny srpna se samice shromažďují do takzvaných letních kolonií, aby porodily a odkojily mláďata. Kolonie jsou umístěny podle specifických nároků jednotlivých druhů. Nejčastěji se nacházejí na půdách kostelů, far, zámků a větších stodol, za dřevěným podbíjením chat, stodol a seníků, dále na mysliveckých posedech, ve štěrbinách pod střešní krytinou, pod podlahami, ve škvírách kolem oken, v ptačích budkách a stromových dutinách nebo pod kůrou starých stromů. Jsou známé i letní kolonie netopýrů ve větracích šachtách nebo jiných štěrbinách panelových domů na sídlištích.

Letní kolonie jsou značně zranitelné a jejich ochrana má mimořádný význam. Nutnost jejich ochrany je tím větší, že právě v tomto období svého života se dostanou netopýři nejčastěji do kontaktu s člověkem. Jakékoliv výrazné vyrušování má na kolonii nepříznivý dopad. Stavební zásahy v půdních prostorách či opravy střech mají v tomto období zcela fatální následky.

V průběhu srpna se kolonie rozpadají a nastává období tzv. podzimních přeletů, kdy netopýři mohou opět navštívit půdy, sklepení a někdy i obytné místnosti. Mláďata jsou dospělými seznamována s  vhodnými úkryty a potravními zdroji v krajině, dospělí netopýři se v tomto období páří. Při podzimních přeletech byly u některých druhů zaznamenány i hromadné invaze. Jedná se obvykle o tohoroční nezkušená mláďata, jež společně vyhledají úkryt za okny škol, úřadů či bytů, kde pak můžeme nalézt desítky až stovky jedinců. Někdy se tento hromadný výskyt objevuje i několik dní za sebou, než mladí netopýři naleznou vhodné útočiště na jiném místě. Je tedy důležité zabezpečit jejich volný odlet, případně je třeba navštívené prostory zajistit před opětovným vniknutím netopýrů.

V zimě netopýři upadají do zimního spánku, z kterého občas procitají, aby změnili místo v úkrytu, popřípadě aby přelétli do úkrytu jiného. Za úkryty jim v tomto období slouží hlavně jeskyně, sklepení, opuštěné důlní prostory, bunkry pohraničního opevnění apod. Na zimovištích jsou netopýři poměrně zranitelní, neboť opět mohou přijít do styku s člověkem. Vyrušování má pak za následek časté probouzení netopýra, jež ho stojí značné množství energie, kterou potřebuje, aby přežil bez potravy dlouhé zimní období. Netopýři jsou na zimovištích obvykle rušeni nejrůznějšími návštěvníky podzemních prostor, nejčastěji trampy, kteří navíc rozdělávají v podzemních prostorách oheň. Následné zakouření, jež v některých prostorách může přetrvávat značně dlouhou dobu, má na netopýry mimořádně negativní vliv. Ochrana netopýrů na zimovištích spočívá obvykle v zamezení přístupu nepovolaných osob pomocí mříže, která má dostatečně velké průletové otvory pro netopýry.

Ohrožení a ochrana

Na základě zákonů ČR (Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je u nás chráněno 13 druhů netopýrů. Vzhledem k závazkům vyplývajícím z mezinárodních dohod je ovšem náš stát zavázán chránit všechny druhy netopýrů.

K nejzávažnějším problémům v ochraně netopýrů dochází především v případě jejich přítomnosti v lidských sídlech. Největší problémy jsou spojeny s výskytem letních kolonií na půdách budov a hibernujících netopýrů v sklepeních a štolách. Je-li půda úkrytem netopýrů, je nezbytné, aby se případná oprava střechy uskutečnila v době, kdy ji nevyužívají (září až polovina dubna). Další problematikou je kácení stromů s dutinami, případně náhodný výskyt v období jarních a podzimních přeletů.

Letní kolonie netopýrů se mohou nacházet i ve vykotlaných stromech. Na to je třeba myslet v případě povolování kácení starých stromů, případně při technických zásazích určených k jejich sanaci. Jedná se především o stará stromořadí, mohutné duby na hrázích rybníků, stromy v parcích apod. Pokud je to alespoň částečně možné, snažíme se tyto stromy zcela ochránit, protože poskytují nenahraditelné úkryty jak pro netopýry, tak pro mnoho dalších vzácných živočichů.. Pokud je již pokácení nezbytné, je třeba snížit riziko zasažení netopýrů. Zničení letní kolonie se můžeme vyhnout tím, že tyto zásahy provádíme v období od září do dubna.

Ochrana zimoviště spočívá v zamezení přístupu nepovolaných osob do těchto prostor, aby netopýři nebyli rušeni. To se obvykle činí umístěním mříží ve vchodech do štol či jeskyň, v nichž netopýři obvykle zimují. Mříž by měla mít vstupní uzamykatelná dvířka, aby bylo možné tyto prostory navštívit (např. kvůli nezbytným technickým zásahům uvnitř, kvůli sčítání zimujících netopýrů apod.). Mříž by dále měla mít dostatečně velké průletové otvory, aby netopýři mohli pohodlně proletovat.

Co s netopýry?

Že máme netopýry v domě poznáme snadno – podle trusu. Od myšího trusu se netopýří liší tím, že je na povrchu hrbolatější, lze jej snadno rozdrtit a obsahuje zbytky hmyzu (tykadla, krovky, nožičky, motýlí šupinky). Takový trus lze nalézt jak na půdě (přes léto), tak ve sklepích a jiných úkrytech (zpravidla přes zimu).

Pokud je nalezen mrtvý netopýr, je nejvhodnější jeho předání, spolu s přesnou lokalizací a údaji o okolnostech nálezu, do rukou odborníků, pro které může být tento údaj cenným vědeckým poznatkem.

V případě nálezu zimoviště, kolonie, ale i jednotlivých kusů netopýrů, či jakéhokoliv problému a nejasnosti se obraťte na adresu:

Východočeské muzeum, Zámek 2, 530 02 Pardubice

e-mailem na adresu: lemberk@vcm.cz

telefonem:  466 799 246 (V. Lemberk).

Další podrobnější informace o problematice a návody k řešení lze nalézt na internetové stránce České společnosti pro ochranu netopýrů: http://www.nature.cz/ceson_cz.htm

A v Brandýse?

Při průzkumu sklepních prostor hradní zříceniny nebyli v lednu tohoto roku zaznamenáni žádní netopýři (přestože by zde podmínky k zimování měli). Ovšem v uzavřené Komenského sluji, kde přes zimu nehrozí rušení návštěvníky, bylo zjištěno 7 exemplářů 4 druhů:  2 netopýři ušatí (Plecotus auritus), 2 netopýři černí (Barbastella barbastellus), 2 netopýři vodní (Myotis daubentoni) a 1 netopýr velký (Myotis myotis). Je ovšem téměř jisté, že v Brandýse n. O. žije netopýrů více. O jejich výskytu se ovšem neví. Pomůžete nám?

©  Vladimír Lemberk

Netopýr pestrý

Netopýr ušatý

Netopýr velký

Vrápenec malý

Letní mateřská kolonie netopýrů velkých