|
|
Město zpívajících kol
|
|
||||
|
|
Stojím mezi několika
obřími dřevěnými koly a ve mě se mísí úžas, pokora a obdiv s pocity
krásna. Ano, přestože tyto výtvory lidských rukou sloužily původně zcela
prozaické funkci zavlažování políček syrských zemědělců, a jsou vlastně
produktem bídy a nedostatku, pohled současnýma očima je zcela jiný. Dnes,
na začátku třetího tisíciletí, tato kola vyvolávají husí kůži
* * *
Lidské pohnutky bývají nejrůznější. Bezprostředním popudem k největším vynálezům v mnoha případech je, jak známo, nouze nebo lenost. U obřích kol v Hamá to byl hlad, tedy přesněji nutnost využít úrodných náplavů řeky Nahr al-ásí k celoročnímu pěstování zemědělských plodin. Nepočítáme-li Eufrat je Orontés (jak bývá řeka Nahr al-ásí někdy označována) jedinou významnější syrskou řekou, která se dočká svého ústí do moře a cestou k němu nevyschne. Orontés má ovšem silně proměnlivý vodní režim. Pramení v pohoří Libanon a Antilibanon a nejvodnatější je právě v době tání sněhu v horách a rovněž v období dešťů. Přes léto má vody velmi málo a v některých letech dokonce i zcela vyschne. V okolí města Hamá se rozkládá jedna z nejúrodnějších oblastí Sýrie. Ze zemědělských plodin převládají obilniny, bavlna a zelenina, ovšem velmi časté jsou rovněž vinice a plantáže lískových oříšků. Aby mohla být úrodná spraš využita, bylo nutné vybudovat systém zavlažovacích kanálů a přivést do něj vodu z řeky Orontés. To pochopili již v období před narozením Krista předchůdci syrských zemědělců a vybudovali důmyslnou soustavu, která dokáže úrodná pole zavlažit. Podařilo se jim velmi elegantně vyřešit technický problém, jak dostat vodu z řeky na úroveň políček ležících o 20 metrů výš. Pomocí vertikálně umístěných kol čerpali vodu přímo do kamenných akvaduktů, které vedly drahocennou tekutinu do zavlažovacích kanálů. Obří kola zhotovovali z trámů a fošen otesaných ze dřeva cedru libanonského, který v dávných dobách ještě běžně rostl v nedalekém pohoří Libanon. Stačilo obrovské stromy pokácet a řekou Orontés je dopravit do Hamá. Z cedrového dřeva bývaly v té době rovněž stavěny lodě antických mořeplavců. Dřevo těchto krásných a mohutných stromů je houževnaté, pevné a lehké, přitom snadno opracovatelné a ve vodě odolné: ideální pro výrobu lodí a ...vodních kol. Princip zavlažování je jednoduchý. Řeka roztáčí kola o průměru 15 - 20 metrů, lopatky kol současně nabírají vodu a když ji vynesou tak vysoko, že by došlo k jejímu opětovnému vylití, je tu z kamene postavený odvodný akvadukt, kterým se voda dostane do systému zavlažovacích kanálů. Obří kola jsou vyrobena pouze ze dřeva a také jejich osy se otáčí v dřevěných čepech. Právě při tomto pohybu dochází pochopitelně ke značnému tření a také k vyluzování zvláštních vrzavých zvuků, které kolísají v několika tónech. Každé kolo má různý průměr a tím také zpívá v jiné tónině. Jejich společný koncert s prolínajícím se rytmickým zvukem kapající a stékající vody je nezapomenutelným zážitkem. V syrském městě Hamá takto v současnosti „účinkuje“ šestnáct kol, z nichž největší, zpívající bas, má průměr 21 metrů. Celý orchestr, který zpívá bez ustání téměř dvě tisíciletí, je spolu s vedle stojící citadelou již několik let chráněn UNESCEM a zařazen do Seznamu kulturního dědictví lidstva.
© Vladimír Lemberk
|
|
||||
|
|
Z ulic ve městě Hamá... |
Citadela |
Detail zpívajícího kola |
Prastaré čerpadlo |
Toto kolo zpívá bas. |
|
